Adventurous Kate obsahuje přidružené odkazy. Pokud provedete nákup s těmito odkazy, udělám vám kompenzaci bez dalších výdajů. Dík!
Sdílejte na Twitteru
Sdílet na Facebooku
Sdílejte na e -mail
Když jsem poprvé navštívil Prahu v roce 2004 během mého semestru v Itálii, rychle to skončilo jedním z mých preferovaných míst – přetékací přitažlivostí i krásou, s podstatně nízkou nákladovou značkou.
Dnes je Česká republika jednou ze zemí, které jsem nenavštívil nejdelší (překročil pouze Irsko i Maďarsko). Zpochybňuji, jaké by bylo České z roku 2012.
Mnohem dražší, to je jisté. A mnohem více přeplněné. Ale v náměstí lemovaném se všemi těmi krásnými cukrovinkami, které se objevují jako něco z Disney World, se ptám, že Praha bude schopna toto kouzlo setřást.
Při pohledu zpět do mých dnů v Praze je to, co mám na paměti nejvíce:
Kluby pětipodlažní. Šli jsme do Karlovy Lazne, na Charlesově mostu, a také jsme byli odfouknuti pravdou, že tento klub měl pět pater s tanečním parketem, salonek a také odlišný styl hudby v každém patře.
Pivo levnější než voda. Jako dvacetiletá, která nemohla pít ve své domácí zemi, se vsadím, že se mi to líbilo!
Horké víno. Praha byla místo, kde jsem poprvé ochutnal horké svařené víno, plné pomerančů a skořicových tyčinek. Líbilo se mi to.
Bailey’s i horká čokoláda podávaná z pouličních vozů. Vidíš tady vzor?
Pražský hrad. Líbilo se mi názory z Charlese Bridge.
Ostrov ve Vltavě. Ideální poloha pro ležení na trávě a také nechat odpoledne sklouznout.
Levné sushi. Praha byla jediným místem v Evropě, kde moji dobří přátelé, stejně jako bych mohl zaplatit za sushi.
Malé Benátky. Malá komunita naplněná kanálem poblíž hradu Prahy.
Úžasní přátelé z hostelu. Zůstal jsem až do 6 hodin ráno o americké politice s šestnáctiletým švédským mladíkem v našem Pražském hostelu. Byl neuvěřitelně ostrý.
Levný nákup obuvi na náměstí Wencelas. Koupil jsem si dva páry bot – jeden z nich jasně fialový semiš. Zajímalo by mě, kde jsou dnes.
Amber šperky. Obdivovali jsme to, stejně jako jsme si koupili některé pro naše matky.
A hlavně?
Být směšným dvacetiletým a nestarat se o to, co o mně někdo věřil. Byla to výzkumná studie v zahraničí, zlato. Mohli bychom dělat, co jsme chtěli.
To jsou vzpomínky, které si udržuji od svých dnů v Praze, téměř před osmi lety.
Získejte e -mailové aktualizace od KateNever Miss a příspěvek. Odhlásit se kdykoli!
křestní jméno
Poslední jméno namelast
Váš e -mail s e -mailem
Předložit
Sdílejte na Twitteru
Sdílet na Facebooku
Sdílejte na e -mail